|
| |
|
|
Teologické a sekulární pojetí lidské důstojnosti a jejich význam v sociální práci
VOBOŘILOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá koncepty lidské důstojnosti a jejich významem v sociální práci. Cílem je popsat význam jednotlivých pojetí pro tuto profesi. Práce má čistě teoretickou podobu. Základem je pojetí lidské důstojnosti podle německé teoložky Doris Nauer. Ta popisuje důstojnost v rámci teologického a sekulárního konceptu. Sekulární pojetí se zakládá na důstojnosti podle Cicerona a Kanta. Na jejich práci navazují lidská práva, která jsou významná pro dnešní společnost. Naopak teologický koncept vychází z křesťanství, tudíž má náboženskou podstatu. První kapitola je věnována pojmu lidská důstojnost. V dalších dvou kapitolách jsou popsány jednotlivé koncepty. Následně je práce zaměřena na důstojnost v sociální práci. Cílem páté kapitoly je srovnání obou konceptů. V poslední kapitole je vysvětlen význam lidské důstojnosti a jejích konceptů pro sociální práci.
|
|
|
Contemporary visions of Kant´s political philosophy
MILICIC, Nenad
The research will start as an overview of the ideas from Kants theoretical and practical elements of transcendental idealism and continue with his philosophy of law insights. It will encompass the analysis of the Critique of Pure Reason for the section on Kants theoretical philosophy, Critique of Practical Reason and Groundwork of the Metaphysics of Morals for the section on Kants moral philosophy and the first part of the Metaphysics of Morals called the Doctrine of Right regarding Kants philosophy of law, alongside with the secondary literature sources. Furthermore, the thesis will aim to examine Kants essays published continuously in the Berliner Monatsschrift journal in the last two decades of the eighteenth century.
|
|
|
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta
Dudek, Petr ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Navrátilová, Olga (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce nesoucí název V co smíme doufat? Filosofie náboženství Immanuela Kanta má za cíl prozkoumat Kantovu filosofii náboženství a odpovědět tak na otázku: V co smí rozumná bytost dle Immanuela Kanta doufat? Abychom dospěli k shora vytyčenému cíli, budeme se v první kapitole zaobírat Kantovou etikou povinnosti, abychom se tak alespoň pokusili nalézt odpověď na otázku: Jak má rozumná bytost žít, aby vůbec směla doufat? Jistý způsob života je totiž pro Kanta nezbytným předpokladem možnosti doufat. V kapitole druhé se zaměřujeme na Kantovu kritiku důkazů boží existence, která předchází Kantově zásadní nauce o postulátech čistého praktického rozumu. Počínaje kapitolou třetí začínáme chronologicky mapovat Kantovu filosofii náboženství. Vstupujeme tedy do Kantova předkritického období a pokoušíme se interpretovat Kantův dopis, v němž nacházíme první důležitá stanoviska našeho myslitele vůči křesťanství. Do Kantova kritického období vkračujeme společně s kapitolou čtvrtou, v níž rozpracováváme již zmíněnou nauku o postulátech čistého praktického rozumu. Poslední dvě kapitoly čerpají z Kantova pokritického spisu. V kapitole O lidské přirozenosti se blíže seznamujeme s Kantovým pojetím lidské přirozenosti, dále také srovnáváme, v čem se toto pojetí shoduje či snad různí s předcházejícími...
|
|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
Konceptualizace umění jako negace formy. Problém podstaty konceptuálního umění.
ŘÍHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematickými aspekty avantgardy zesílenými a rozvinutými v poválečném hnutí tzv. nové avantgardy ve vizuálním umění, především pak jeho konceptuálními tendencemi, které představují pro současnou estetiku stálou výzvu. Nejprve se pokusí nastínit východiska estetické teorie umění, aby posléze poukázala, jakým směrem se kritika estetiky ze strany konceptuálních umělců ubírá. Představí možnosti a meze vybraných definičních strategií, povahu vztahu konceptuálního umění k jiným typům umění a mimouměleckým činnostem, především jeho přibližování k filosofii a vědě. Klíčovými otázkami jsou: Čím je konceptualismus? Co činí neo-avantgardní díla uměním? Lze na konceptualismus vztahovat estetické kategorie? Jakým způsobem funguje konceptuální dílo jako znak?
|
host ::
RSS.